Metodika edukačního programu
Prezentace NEARPOD
Slide 1 (2 min)
Začínáme interaktivním úvodem s prezentací na platformě Nearpod, skrze kterou přiblížíme dobový kontext.
Slide 2 (3 min)
Necháme žáky volně asociovat cokoliv, co je napadne, když uslyší název výstavy. Krátce jejich příspěvky okomentujeme, necháme dovysvětlit, pokud budou chtít.
Slide 3 (5 min)
Necháme žáky prohlédnout fotografii, označit klíčové prvky a vyslovit hypotézu, k čemu se může vztahovat. Předpokládáme, že označí dataci (28.10.1918), sochu sv. Václava, Národní muzeum nebo vlajku. Krátce okomentujeme, co žáci označili a doplníme, že Československo vzniklo 28. října 1918 v důsledku 1. světové války, kdy vítězné mocnosti, především Francie, měly zájem na rozpadu Rakouska-Uherska. Jednalo se o demokraticky-liberální stát, který zaručoval občanům velké množství svobod.
Slide 4 (3 min)
Necháme žáky zodpovědět otázku týkající se menšin/národností žijících na území Československa. Jejich odpovědi okomentujeme, případně doplníme. Především zdůrazníme, že od jejího vzniku republiku doprovázely nevyřešené národnstní problémy. Na území nového státu vedle sebe žili Češi, Slováci, Maďaři, , Rusíni, Židé a Němci, kteří tvořili nejpočetnější menšinu, téměř 3 miliony obyvatel. Mnozí si přáli být připojeni k Německu či Rakousku, někteří se cítili být obyvateli Československa. O tom, že oblast obývaná sudetskými Němci zůstane součástí ČSR bylo rozhodnuto na pařížské mírové konferenci a někteří Němci se s tím neradi smiřovali.
Slide 5 (2 min)
Necháme žáky přiřadit národnosti k barvám.
Modrá a světle modrá: Němci
Tmavě šedá: Poláci
světle šedá: Rusíni
nejsvětlejší: Maďaři
Slide 6 (3 min)
Společně s žáky popíšeme, co se na fotografii děje. Následně uvedeme, že se jedná o celostátní katolický sjezd z roku 1935 na Václavském náměstí v Praze.
Dále tematiku katolictví vztáhneme k sudetským Němcům. Ti žili především v pohraničí a pracovali buď v zemědělství nebo v textilním průmyslu, sklářském či strojírenském průmyslu. Většina z nich se hlásila ke katolictví, malá část k ecangelíkům nebo starokatolíkům. Sudetští katolíci měli řadu organizací (školské, kulturní či tělovýchovné spolky), ale nepodařilo se jim prosadit vznik samostatné diecéze. Měli i svoji politickou stranu (Německá křesťansko-sociální strana lidová). Tato strana uznávala existenci ČSR a projevovala ochotu podílet se na správě státu. Němečtí katolíci ale velmi málo spolupracovali s českými souvěrci a nevytvořili katolický blok. Spolupráce byla obtížná, výjimku tvořil právě zmiňovaný katolický sjezd z roku 1935, kterého se zúčastilo přes 100 000 katolíků. Ještě roku 1937 DCV vyslovila na sjezdu spolupráci s Čechy a odmítla počínání Henleinovy strany. Pozice těchto proudů se ale zhoršovala, vlivem nástupu nacismu v Německu sílilo Henleinovo hnutí a po anšlusu Rakouska 1938 odešla DCV z čs. Vlády a ukončila svoji činost, resp. Se spojila s Henleinovým hnutím.
Slide 7 (3 min)
Mnichovská dohoda
Dohoda ze září 1938, v jejím důsledku musela československá vláda odstoupit pohraniční území nacistické Třetí říši. Nacistický režim zde zahájil rozsáhlou perzekuci katolické církce, kterou vnímal jako nepřítele. Mnohde byli čeští duchovní nuceni opustit svá místa a odejít do vnitrozemí. Řada katolických novin i spolků byla zakázána. Situace církve se zhoršovala, věřící byli stále pod přísnější kontrolou. Činnost kněží byla přísně sledována.
Slide 8 (4 min)
Popíšeme fotografii. Objasníme, že se jedná o Mši v bloku č. 26 v KT Dachau na velikonoční neděli 1945.
Navážeme na předchozí výklad. Velmi brzy došlo i k zatýkání duchovních i laiků. Důvodů mohla být celá řada, např, za nepoužívání nacistického pozdravu "Heil Hitler!" Zatčeni mohli být duchovní za kázání, které nacisté vyhodnotili jako nepřátelská nebo za duchovní péči o Čechy, Poláky a další národnosti podrobené Evropy. Trestem bývalo uvěznění v koncentračním táboře. Přes 300 duchovních ze Sudet bylo vyslýcháno gestapem, 110 duchovních bylo zatčeno, 60 odesláno do koncentračních táborů a 30 z nich vězení nepřežilo. Většina z nich se dostala do koncentračního tábora Dachau.
Zde byli soustřeďováni křesťanští duchovní z celé okupované Evropy. Táborem prošlo kolem 2500 katolických kněží a kleriků. V areálu tábora vznikaly speciální kněžské bloky, z nichž nejznámější byl blok 26, ve kterém byla zřízena i malá provizorní kaple. Tím jejich privilegia končila a bylo s nimi nakládáno velmi tvrdě. Stejně tak byli pronásledováni i katoličtí laici a aktivisté.
Přechod k samostatné části (5 min)
Nyní bude Vaším úkolem zpracovat osud jednoho z lidí, o kterém výstava vypráví. Tento úkol se bude sestávat ze dvou částí:
1) Na základě informací, které dostanete, případně dále zjistíte, představíte osud dané osoby ostatním, a to jakýmkoliv způsobem uznáte za vhodné. Může to být fiktivní rozhovor, divadlo, podcast s historikem či simulace příspěvku na konferenci. Představení by nemělo trvat déle než 10 minut.
2) Pokusíte se zodpovědět poslední otázku v materiálech, která se vztahuje k nějakému výroku dané osobnosti.
Samostatná část (30 min)
Žáci zpracovávají ve skupinách max po 5 příběhy dostupné zde:
Prezentace a závěr (30 min)
Každá skupina prezentuje svůj příběh. Po každé prezentaci moderujeme krátkou diskuzi. Ptáme se, co mají osobnosti společného, co je motivovalo k hrdinským činům, zda "projevení lidskosti" vyžaduje speciální podmínky, nebo jej může projevovat každý.